... radost nad zdánlivým vítězstvím trvala krátce... Děkuji všem, kteří mi byli nablízku v době Heidinčiny léčby, přátelům za povzbuzení a naději... celé své rodině, která společně se mnou o maličkou pečovala, aby ani na malou chvíli nebyla sama... všem odborníkům, lékařům, techničkám... Dělali maximum.

"Co je na konci konce? Tma tmoucí?" zeptala se holčička.
"Kdeže!moje malá!
Každý konec v sobě skrývá jiskru počátku, jas Božího plánu, teplo radostného očekávání...
Každý konec je jak žhavý uhlík v mrtvém popelu.Záleží jen na tobě, probudíš-li ho k novému životu, ke světlu..."

(Irena Sehnerová, Žraloci v psí kůži)